Betonová móda (úvaha)

Ulice našich měst a regály obchodů okupuje (jako každý půlrok) „nová móda“. Tentokrát se zabarvila do neutrálních tónů betonově šedé barvy, které protkává černá či vojenská zelená, ve výjimečných případech celý módní set rozšiřuje džínová modrá, tmavá modrá nebo tmavá červená tak, že výsledný dojem má v každém případě estetickou hodnotou zmačkaného nedopalku cigarety.
V běžných obchodech není prakticky možné pořídit výrazně barevné oblečení, vše se převaluje v tmavých odstínech kočičích zvratků s lichým argumentem „co je tmavé je elegantní“.
Pokud odhlédneme od barvy a zkusíme v nových kolekcích nalézt střihově zajímavé oblečení, dostaneme zpravidla kousky úzké, povislé a v mnoha případech zcela neprakticky řešené. Chybně aplikované heslo „jednoduchá elegance“ tvoří nesmyslně dlouhé splývavě spadavé mikinové úplety, které nejdou vpředu efektivně zapnout tedy funkce nepochopitelné a jejichž výsledný vzhled působí jakoby z dotyčného kousku oblečení někdo odpáral veškeré zipy a knoflíky a potom ho hodiny natahoval na skřipci.
Výsledný pohled na větší množství lidí uplatňujících tento vizuální trend působí přinejmenším chmurné povzdechnutí. Pokud takoví lidé chvátají ulicemi tmavých betonově šedých měst na černých asfaltových chodnících v povšechně stříbrných, černých a tmavě modrých autech padají na člověka opravdu černé myšlenky.
Kde je generace, která v zájmu zkrášlení měst sprejovala fasády domů podivnými barevnými nápisy? Kde jsou lidé, kteří v barevných mikinách přelézaly ploty, aby nejvyšší bašty měst nesly jejich barevné přezdívky? Kam se ztratila barevnost a radost z měst? Nahradí zašedlé fasády společně socialisticky neudržovaných domů šedé stěny z pohledového betonu? Vyměníme vybledle hnědé tesilové kalhoty za pesoudodenimové vojensky zelené legíny? Kde je oblečení skutečně kombinující praktičnost, eleganci a barvu?
Nakonec pokud to lidé skutečně chtějí, proč ne…
Ovšem nejsem si jist, v běžně dostupných obchodech je aktuálně zastoupeno buď praktické, ale střihově přehnané a barevně nevhodně kombinované „outdoorové“ oblečení nebo peseudoelegantní, barvy ignorující rádoby „sportovní“ oblečení, jehož sportovnost by se dala poměrně snadno popřít a nakonec historizující „oblekové“ oblečení vracející esetiku předminulého století, typicky bez jakýchkoliv výrazných barev.
Tak snad příští půlrok přinese nějaké zlepšení situace, ikdyž…